Sojčí pírko-7.

5. dubna 2013 v 20:09 | Dell Folchart |  Sojčí pírko
Boj byl krutý. Všude zněli výkřiky. Živé výkřiky, mrtvé výkřiky. Tolik krve. A jako naschvál zakryly hvězdy mraky. Sojčí pírko si pokaždé pečlivě rozmyslel, do koho zavrtá svůj meč. Nechtěl zabíjet nevinné, avšak vždy nešlo neudělat chybu. Dnes však zatím žádnou neudělal.
Musel se dívat na ten příšerný pohled, který zkroutil tvář i toho největšího necity. Bezmocná těla se svíjela v křeči na vlhké zemi. Vlhké od krve. Své vlastní...
Sojčí pírko by za každého nejraději uronil slzu. Ale nemohl. Kdyby přišli o něho, přišli by o veškerou naději, která zatím přežívala v srdci každého bojujícího. Nesnášel sebechválu, ale když viděl, jak neobratně se zemědělci rozmachovali tupými meči... Nejednou už málem přišel o hlavu vinou svého přítele. A to zraňuje srdce ještě víc, než kdyby to udělal někdo jiný.
Přez výkřiky nebylo slyšet žádného slova. Nikdo vlastně asi žádná nevyřknul. Až na jednoho ustrašeného, nanejvýš dvacetiletého muže. "Sojčí pírko, pozor!" vyjelo mu z hrdla. V tu chvíli však vydechl naposled. Sojčího pírka to nutilo ho pomstít, ale musel se otočit za tím, kvůli čemu mladík zemřel. Stál tam Kultro. Samořejmě s napřaženou kudlou. "A helemese, koho nám sem sojky dovedli." řekl lstivě. "Všichni přestaňte!" vykřikl několikrát. Sojčí pírko tam stál. Proč nic neudělal? Proč Kultrovi jednoduše nevrazil meč do břicha.? Nemohl se hýbat. Byl prozrazen. Všechno je ztraceno...
Okolí náhle utichlo. Meče o sebe nedrnčely, meče nezasahovali čistá srdce, jenž si to nezasloužila. "Tenkrát v lese jsem si byl jist, že tvůj medový hlas slyším naposled." usmál se, a pohleděl na dlouhou jizvu na paži. "Ale, ale. Památka na den, kdy zemřel můj oblíbený pes!" Sojčí pírko ucukl. Co mu má říct? "Proč tohle děláš? Proč zabíjíš slabší, a chudé?" ostatní na ně zírali. Někteří, ti, co stáli dál nerozuměli, co si ti dva říkají. "No, protože jsi tady ty, nemá smysl jim brát život. Vezmeme si jen tvůj!" napřáhl nůž, avšak cizí ruka ho zadržela. "Ne, odvedeme ho na Hrad v bažinách, přece si nemyslíš, že by zrovna Sojčího pírka nechal zabít tebou." řekl muž, který byl zavalitější postavy. "Máš pravdu." uznal. "Svažte ho, tady jsme skončili!" Kultro vykopl podle Sojčímu pírku z ruky. Chopili se ho hned dva Krutihlavovi muži, a svázali mu ruce za záda, a podkopli mu kolena. Promiňte. Promiňte mi, zklamal jsem vás. Styděl se za sebe. Styděl se, že kvůli němu tolik lidí muselo odejít se zloději důší. Proč tady není Tanja. Někdo, kdo by ho utěšil, a zachránil ty, kteří umírají, ale zatím v sobě trochu života ještě mají...
Byl bez meče a bez luku. Nic už ho nezachrání.
Kultro horlivě přemýšlel, jestli Sojčího pírka nechají pověsit, nebo utopit. A jestli oběsit, pak se ta poprava provazníkům opravdu prodraží...

Konec 7. dílu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Které knižní povolání by jste si vybrali z lásky??

Spisovatel
Knihvazač
Iluminátor
Předčítač

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama