Prosinec 2013

Naschle v příštím roce

31. prosince 2013 v 23:05 | Dell Folchart |  Básně...
Satrý rok už prošel platnost,
s nehezkým číslem na konci,
je to vlastně nutnost,
už mu není pomoci.

Vykresleme si budoucnost,
naději na štěstí neztrácej,
a ty, 2013, táhni,
už se nevracej!



Tak vážení, za ohňostrojové famfáry to jetos balim. Toto je poslední článek toho roku, se kterým se po 365 dnech s nemalou škodolibostí loučím.
A nezapomeňte, jak na nový rok, tak po celý rok (zítra jdu kydat stáj...)
Děkuji vám všem, co jste se obtěžovali si u mě něco přečíst, a ať za 55 minut začne překrásný rok plný slz. Slz štěstí ;)

Slzy, hory a podkroví

30. prosince 2013 v 21:14 | Dell Folchart |  Zamyšlení, názory, myšlenky...
Protože při nich se děly věci, na který by člověk neměl zapomínat.
Nikdy.
Zrovna tůle sme jeli do Chluma u Třeboně, a tam je vám
u Nový vsi tak nádhernej vejhled, že by člověk brečel,
a nebo naopak, když je špatná viditelnost, člověk by brečel, že o ten pohled přišel.
Jednoduše mi kolem hlavy lítaj neskutečný kvanta inspirace.
Kór dyž žiju v Jižních čechách. :)
Ne, ale opravdu, jen vykouknu z okna, vidím Písecké hory, to je nádhera,
třeba takhle po ránu, kdy se v nich válí mlha, a slunce se zpoza nich pomalu dere.
Domove líbezný...
Všude plno ptáků, rybníků na dohled, jako prasat u koryta, les, les a zas lesy.
Pořád si připomínám, od kud jsem.
Z tak krásného kraje (já si opravdu nemůžu pomoct)...
Inspirace je nádherná věc. Nádherné slovo, i když v běžném rozhovoru
téměř nepoužitelná.
Popadá mě nejvíce když běhám po kopcích na koni.
Kdo nezná, nepochopí.
To libé skřípání sedla, vůně trávy, a dusot kopyt :3
Mimochodem, za takovou vyjížďku napíšu hned několik veršů,
například ze sedla je báseň Zbloudilá, nebo Viděla jsem.
Jak inspirace vypadá?
Jako malý motýl? Jako ryba, pták, nebo myš? Nebo nevypadá jako zvíře? Co když třeba vypadá jako... jako svor například? :) No to asi ne.
Rozhlédněte se kolem sebe.
Moment, jdu se podívat z okna, pak pojmenuju tenhle článek...


Po nebi hvězný prach,
v ulicích louče planoucí.
Ze stínů hlubokých, mám trochu strach,
shlížívám okna hasnoucí.

Zašumí v listoví,
ta píseň zastaví,
a děti v podkroví,
do spánku tonoucí.

Jediný pohled z okna nabízí tolik, že by člověk slzu uronil, kolik toho nevidí,
protože člověk všimne nejvíc věcí jen koutkem oka.
A víte, co je taky jedna z největších inspirací?
Sen. Běžte spát, dobrou :)

Ztracená věc

29. prosince 2013 v 8:50 | Dell Folchart |  Sojčí pírko
Zapadl slunce svit,
zhaslo,
jak to má být.

Zbloudilý poutník hledí do hvězd,
ať přinesou mu,
z cest jejich zvěst.

Na moři rozlehlém,
samotná loď,
noci podlehne.

(weheartit.com)

An adventure in time and space with art

27. prosince 2013 v 18:34 | Dell Folchart |  Ostatní
Aneb moje patlání ve stylu Doctora.
Takže začněme malým varováním:
Don't blink!

Škoda mluvit...

27. prosince 2013 v 18:10 | Dell Folchart |  Zamyšlení, názory, myšlenky...
Tak tohle byl hned od začátku rok na prd.

Ten můj kraj

27. prosince 2013 v 17:57 | Dell Folchart |  Básně...
Duše v lesích,
mraky jakoby padaly,
od západu větrní koně,
bouřky sem z moří zavály.

Kopec za kopcem,
můj ráj na zemi,
kopec za kopcem,
krásnější zdá se mi.

Ten kraj na jihu,
líbeznější už není snad,
jen blesky si střílí,
i do vlastních řad.

jaká to Utopie

9. prosince 2013 v 22:09 | Dell Folchart |  Básně...
Pod polární září, hvězdy dotýkají se země, lososi proti proudu jen, prchají potichu ke mně. Pod polárním kruhem, vroucí srdce chystá si mat, pod šibenicí, plačící ženy, někdo by utěšil je snad. Ze severu, z hvozdů, z blat, volám pro pomoc vám všem, nebraň se, a skoč dolů, ať zachrání se naše zem.

Odvrácená tvář Vánoc

7. prosince 2013 v 20:12 | Dell Folchart |  Příběhy...
Kryštof zatáhl letadlo prudce doleva, čímž se prozatím vyhnul smrti. Musel však kvůli tomu s děsem v očích pozorovat pád jednoho z mužů v jeho letce, což posunulo jeho chápání na chvíli o trochu jinam. Už nemyslel na válku, na boje a na to, že mu právě visí nad špagátem život ohromné nůžky, a jeho vlastní dech ho jen udusit...
Viděl sníh, padající jen v jeho hlavě jako cukr na perníčky. Sníh, který v jeho rodné zemi pokrýval lesy, šeptající zimní píseň do rampouchových zvonkoher.
Srdce mu zaplesalo, roztálo válkou zastudlé city, na chvíli zapomněl. Tělo mu zalil pocit lásky. Byl by býval Štědrý den, kdyby se ho dožil, ale kdo vlastně říká, že ne? Zbývá pár hodin.
Pomalu sundal levou ruku z řízení, a smutně rozevřel poslední dopis od jeho ženy, a četl. Někde hluboko v něm byla předtucha, že musí, protože jindy už k tomu nebude příležitost.
Můj milý Kryštofe,
musím ti znovu napsat, mám se totiž nadmíru dobře. S Tomášem jsme oslavili jeho první narozeniny, je taková škoda, že jsi tu nebyl, moc jme si to užili, byla u nás i babička.
Máme plný program zdobení a pečení, když mám čas, snažím se po městě poschánět co nejvíc dárků. Tomáš chodí všude se mnou a občas je mi ho i líto, to kvůli té zimě.
K Vánocům jsem mu pořídila malé autíčko, tak snad se mu bude líbit. Naučil se pár nových slov, často se směje, a už se na tebe moc těší. Pořád platí, že se po Novém roce vrátíš?
Doufám, že se ti daří, v rádiu jsem slyšela, že prý boje polevují...
Prosím, vať už se domů! Já vím, nemůžeš to ovlivnit, ale když mě se po tobě tak stýská. Napadlo mne, že bychom se po válce mohli odstěhovat do většího. Co na to říkáš? Až Tomáš povyroste, určitě bude chtít vlastní pokoj, kde si buce moct hrát se svým tátou...
Kryštofovi se najednou rozhořeli svaly. Se svým tátou...
Měj se, líbá Marie.
Už mne nikdy neuvidíš, řekl si poté, co uslyšel ránu od levého křídla. Výstřel přišel zhruba z desáté hodiny.
"Sbohem, má lásko."
Letadlo pohltil plamen.

Moje pondělní vrcholy

3. prosince 2013 v 15:53 | Dell Folchart |  Zamyšlení, názory, myšlenky...
Každé podělí, kolem pěti hodin mířím do JITEXU, kde se nachází lezecká stěna. Pokaždé, bez vyjímky jediného pondělí odtud odcházím s krásným pocitem dosaženého vrcholu...
před přečtěním článku doporučuji nejdřív se přesměrovat sem: http://m.youtube.com/results?q=two%20steps%20from%20hell%20archangel&sm=1 (ta písnička fakt stojí za to)

Lžičky z NDR

2. prosince 2013 v 20:40 | Dell Folchart |  Zamyšlení, názory, myšlenky...
HMoc velké části lidských existencí se při výrazu advent představí pečení a uklízení, dárky, , Mikuláš a dovíco ještě, ale já mám před očima prostě lžičky z NDR...