Září 2014

Pýcha Krále Martina

13. září 2014 v 10:27 | Dell Folchart |  Básně...

Daleko na jihu,
při slunci úsvitu stál,
hrad majestátní na kopci,
jeho moci sám vítr se bál.

Vojáci do války z něj,
do krajů proudili,
vítězně vracívali se zpět,
zvony věží jim zvonily.

Král tolikrát vítězný byl,
že na rozum zapomněl,
trůn upsal za válku,
korunu za palbu děl.

Nebyl milosrdný,
ničil města i vsi,
vraždil nevinné pro bohatství,
kde jsi, spáso, kde jsi?

Až přišel čas,
kdy zem se spojila,
na hrad pak vyjeli ochránci,
bitva se do karmínu strojila.

Pole krev polila,
ke konci však se naklonil děs,
když k hradbám severští došli,
králi, teď se třes!

Trýznil jsi dlouho nás,
jen ve válce bys žil,
konec těm časům zlým,
zvonec ti odbil.

Padl král na koni,
koruna zůstla,
padl i trůn,
noc temná ustala.

Jak se stalo, že jsem se vrátila domů jako mistrině světa

2. září 2014 v 17:01 | Dell Folchart |  Zamyšlení, názory, myšlenky...
Může to být vůbec pravda? Dosáhnout životního vrcholu bývá většinou pro všechny cíl, který se v dospělosti vytratí, ať už pesimistickým zapomenutím, nebo prostým vyříznutím čepelí času. Proč vůbec zrovna já jsem byla narozena tak, abych nesla tíhu světového zlata? Není to zvláštní? Až doteď mi to připadá jako za hranicí skutečnosti...